Měsíček lékařský:

Rozšíření a výskyt:

Měsíček pochází pravděpodobně ze Středozemí. Nyní se hojně pěstuje jako okrasná a léčivá bylina na všech kontinentech. U nás zplaňuje jen výjimečně, většinou na okrajích polí a všude tam, kam lidé na podzim sváží odpad ze zahrádek, ve kterém jsou i vytrhané rostliny měsíčku.

Možnost záměny s jinou bylinkou:

Na zahradě si lze měsíček zmýlit s jinými rostlinami z čeledě astrovitých, Vyskytuje se i planý měsíček rolní se žlutými květy. Ten pro bylinkářské účely nesbíráme.

Pěstování měsíčku lékařského: Semena i sazenice měsíčku koupíme v každém dobrém zahradnictví. Měsíček roste skoro v každé půdě. Roste-li v písčité či zamokřené půdě nebo ve stínu, jeho výnosy jsou menší. Má rád slunnou, před větrem chráněnou polohu, spodní vláhu, vyhovuje mu suché podnebí. Na počátku růstu je třeba malé rostlinky zbavovat plevele.

Obsahové látky: Silice, saponiny, hořčiny, karotenoidy, flavonoidy, sliz, éterický olej a další.

Sběr: Sbírá se pouze květ či květ s kalichem. Existuje několik variant a druhů měsíčku lékařského, za nejúčinnější se považují ty jasně oranžové.

Květy se sbírají během celého období květu rostliny. Uštipují se pouze čerstvě květy, hodinu či dvě před polednem, když už jsou všechny květy suché po ranní rose či mlze. Sběr se provádí každý třetí den. Suší se ve stínu, v tenké vrstvě (rády plesniví!).

Sušené květy uschováváme v hermeticky uzavřených sklenicích v temnu. Droga snadno zvlhne a rádi se v ní usazují moli. Sušený měsíček časem bledne a nevydrží déle než rok.

Léčivé vlastnosti:

Měsíček je jednou z hlavních gynekologických rostlin. Upravuje nepravidelnou a bolestivou menstruaci, mírní klimakterické potíže, tlumí gynekologické záněty, Dále je skvě|ým léčivem při žlučníkových a jaterních problémech. Při nedostatečné funkci jater se používá hlavně ve směsích s dalšími jaterními bylinami. Pomáhá při nejrůznějších vnitřních zánětech: zánět jícnu, zánět střev, dvanácterníku, žaludku, včetně žaludečních vředů. Měsíček má též kancerostatické působení, zvláště na žaludek a vnitřní orgány. Při vnějším použití se hodí zejména na záněty, špatně se hojící rány, křečové žíly, hemoroidy.
Měsíček je vhodný i k výplachům očí při různých zánětech. Je též dobrým kloktadlem při bolestech v krku a při různých vřídcích a zánětech v dutině ústní.

Zpracování:

Měsíček se většinou připravuje formou krátce vařeného odvaru nebo bylinářského čaje. Pije se třikrát denně. (příprava vizte níže)

Z měsíčku se připravuje i tinktura, která se dávkuje klasickým způsobem 3x 30 kapek denně. (příprava vizte níže)

Velmi účinný je tzv, měsíčkový olej. (příprava vizte níže)

Z měsíčku se s oblibou dělá měsíčková mast. Chceme-li ji využít na kosmetické účely, volíme v lékárně koupený masťový základ, jinak lze vyrábět klasickým způsobem ze sádla (na křečové žíly, hemoroidy atd.). Na kožní vyrážky je vhodná směs masti měsíčku a konopí. (příprava vizte níže)

Kontraindikace: Měsíček nemá žádné vedlejší účinky a kontraindikace, je vhodný pro děti i kojící a těhotné ženy.

Využití v kosmetice:

Měsíček či olejové výtažky z něj se uplatňují v krémech na rozpraskané ruce i patý na popáleniny, omrzliny. Dále na dětské vyrážky, opruzeniny. Využívá se hlavně jeho protizánětlivých a hojivých vlastností.
Odvarem z měsíčku lze též oplachovat vlasy, které pak získají žlutější barvu.

Využití v kuchyni:

V kuchyni se květy měsíčku používají jako náhražka šafránu. Lze jim barvit různé pokrmy, máslo, pomazánky a podobně.

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ MĚSÍČKU LÉKAŘSKÉHO

• Čaj z měsíčku lékařského: Jedna vrchovatá lžička na 1/4 litru vody.

• Sedací koupel z měsíčku: Dvě vrchovaté dvě hrsti čerstvých nebo 100 g suchých bylin na jednu koupel.

• Umývání měsíčkem: Na půl litru vody vrchovatá polévková lžíce.

• Tinktura z měsíčku lékařského: Plnou hrst květu na 1 litr pravé pálenky, necháme vyluhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20 °C.

• Mast z měsíčku: Dvě vrchovaté dvě hrsti květů, stonku a listů se nadrobno posekají, 500 g sádla ze střev vepře krmeného přirozeným způsobem, nebo dobré vepřové sádlo se ohřeje na takovou teplotu, jako když se smaží řízek. Do této vřelé masti nasypeme posekané části měsíčku, necháme vzkypět, zamícháme a odstavíme. Vše necháme stát přikryté jeden den. Druhý den směs slabě ohřejeme a přefiltrujeme přes lněné plátno do připravené čisté nádoby.
  Poznámka: Má-li někdo odpor k vepřovému sádlu, může na přípravu masti použít i rostlinný tuk. Při tomto způsobu přípravy masti přidáme v teplém stavu trochu oleje, tak se stane mast vláčnou.

• Čerstvá šťáva z měsíčku: Listy, stonky a květy umyjeme a ještě vlhké dáme do odstředivky a tak získáme šťávu. 

Účinky rostliny:

• detoxikace - "čistí krev"

• žloutenka, hepatitida

• hojení ran kůže

• nemoci kůže

• jizvy po zranění, pooperační jizvy

• křečové žíly, varixy, městky

• zánět žil

• bércové vředy

• fistule

• omrzliny

• spáleniny, popáleniny

• rakovina prsu - doplňková léčba

• plísně, kvasinky v okolí pochvy

• kvasinka, plíseň nohou a nehtů (onychomykóza)

• modřiny, pohmožděniny, krevní výron, otoky po poranění měkkých tkání

• hnisající vředy

• proleženiny (dekubity)

• rakovina kůže - doplňková léčba

• hemangiom

• pihy

• stařecké skvrny

• nemoci žaludku

• nemoci střev

• žaludeční křeče

• žaludeční vředy

• dvanáctníkové vředy

• zánět tlustého střeva - kolitida

• krev v moči při a po zánětu

• virová onemocnění

• otrava krve, toxémie (zaplavení krve jedem z bakterií)

• problémy po očkování

• nemoci jater 

• škrkavky

• bradavice

• svrab

• vidění, ostrý zrak, ostrost vidění

• zánět kostní dřeně (kostižer)

• hnisavá rána

• nehojící se rána, špatně se hojící rána